Obsah
Aritmetika
M1.1.1 ČÍSLICE A ČÍSLA
M1.1.2 ZNAKY POČETNÍCH VÝKONŮ - OPERAČNÍ ZNAKY
M1.1.3 ZÁPIS ZÁKLADNÍCH POČETNÍCH VÝKONŮ
M1.1.4 ZNAKY ROVNOSTI A NEROVNOSTI-RELAČNÍ ZNAKY
M1.1.5 ZLOMKY
M1.1.6 DESETINNÁ A PERIODICKÁ ČÍSLA
M1.1.7 POMĚRY
M1.1.8 PROCENTO A PROMILE
M1.1.9 ZÁVORKY
M1.1.10 INDEXY
M1.1.11 MOCNINY A ODMOCNINY
M1.1.12 MNOŽINOVÁ SYMBOLIKA
M1.1.13 VEKTORY
M1.1.14 GONIOMETRICKÉ FUNKCE
Geometrie
M1.2.1 BODY, PŘÍMKY, ÚSEČKY
M1.2.2 ÚHLY
M1.2.3 VELIKOST ÚHLŮ
M1.2.4. ROVINNÉ ÚTVARY,
PLANIMETRIE
Seznamy značek užívaných v matematice na ZŠ
M1.3.1. ARITMETIKA
M1.3.2. GEOMETRIE
M1.4 Přehled vzorců užívaných v matematice na ZŠ
M1.5 Ukázky zápisu příkladů
Číslice se zapisují znaky písmen a až j
s prefixem číselného znaku: tedy:
1 2
3 4
5
6 7
8 9
0
Čísla - při zápisu libovolného čísla se číselný znak vztahuje na řetězec znaků a až j včetně desetinné čárky a tečky, užívané k členění velkých čísel:
11 | ||
1,1 | ||
706,9 |
Velká čísla členěná v černotisku mezerou nebo tečkou se člení jen tečkou nebo se nečlení vůbec. Mezera se použít nesmí:
37.803 | ||
129 327 305 | ||
2 736,5 |
Platnost číselného znaku je ukončena mezerou nebo
libovolným znakem kromě tečky, čárky a písmen a až j.
Při zápisu výrazu s písmeny se postupuje shodně s černotiskem:
1) je-li mezi číslem a písmenem v černotisku mezera, zapíše se malé písmeno
za mezerou, která ukončila platnost číselného znaku:
12 c | ||
12 ab | ||
5x |
2) není-li v černotisku mezi číslem a písmenem mezera,
pak se písmena a až j zapíší bez mezery s prefixem malého písmene
latinské abecedy, ostatní písmena k až z se zapíší bez
mezery a bez prefixu:
12b | ||
34cd | ||
12k | ||
34xy |
3) pokud za číslem následuje velké písmeno latinské
abecedy nebo řecké písmeno, zapisuje se písmeno s příslušným prefixem buď
s mezerou nebo bez mezer podle černotiskové předlohy:
7R | ||
2r | ||
36 W | ||
4α |
Řada čísel se zapisuje ve shodě s černotiskem při dodržování všech základních pravidel pro zápis, tj. každé číslo se zapisuje s číselným znakem a mezi nimi je vždy čárka a mezera:
např.: 6, 9, 12 dělte...
M1.1.2. ZNAKY POČETNÍCH VÝKONŮ - OPERAČNÍ ZNAKY
+ | plus | ||
- | minus | ||
. | krát (též skalární součin vektorů) | ||
x | krát (vektorový a kartézský součin) | ||
* | hvězdička, krát | ||
: | děleno | ||
| | dělí | ||
plus nebo minus |
Před těmito znaky se zapisuje mezera, za nimi nikoliv:
4+2 | ||
7-3 | ||
5.6 | ||
5.bc | ||
28:4 |
M1.1.3 ZÁPIS ZÁKLADNÍCH POČETNÍCH VÝKONŮ
(písemné sčítání, odčítání, násobení a dělení)
Písemné sčítání - čísla se zapisují pod sebe do sloupce bez vyznačení operačních znamének (shodně s černotiskem), číselný znak se zapíše pouze v první řádce. Místo podtržení sloupce se mezi sloupcem sčítanců a výsledkem vynechá řádek. Výsledek sčítání se zapíše opět s číselným znakem:
32 | 3425 | ||||||||||||
18 | 1926 | ||||||||||||
29 | ------ | ||||||||||||
--- | 5351 | ||||||||||||
79 |
Písemné odčítání - čísla se zapíší pod sebe s vyznačením
operačního znaku, číselný znak se zapíše jen v prvém řádku, místo
podtržení se vynechá řádek (stejně jako u sčítání). Výsledek se zapíše
opět s číselným znakem:
43 | 3.832 | ||||||
-29 | - 929 | ||||||
---- | ------ | ||||||
14 | 2.903 |
Písemné násobení - oba činitelé se zapíší pod sebou, s číselným znakem pouze první činitel a před druhým činitelem se vyznačí operační znak (x nebo .). Místo podtržení se vynechá volný řádek. Výsledek se zapíše s číselným znakem:
194 | 194 | |||||||||||||
x 25 | .25 | |||||||||||||
----- | ---- | |||||||||||||
970 | ||||||||||||||
388 | ||||||||||||||
----- | ||||||||||||||
4850 |
Zapisují-li se při písemném násobení oba činitelé vedle sebe, pak každý z nich musí být s číselným znakem. Další postup je shodný s již popsaným písemným násobením. S číselným znakem bude zapsán až výsledek:
194 x 25 | ||||||||||||
---------- | ||||||||||||
388 | ||||||||||||
970 | ||||||||||||
---------- | ||||||||||||
4850 |
Písemné násobení desetinných čísel - postupuje se obdobně jako
při násobení celých čísel pod sebou, tj. zapíše se první činitel s číselným
znakem, pod něj se zapíše operační znak a druhý činitel bez číselného
znaku a místo podtržení se vynechá řádek. Jednotlivé součiny se zapíší
pod sebe, oddělí se volným řádkem a jejich součet se zapíše bez číselného
znaku. Po určení počtu desetinných míst v součinu se výsledek zapíše s
číselným znakem pod mezisoučet:
12,3 | ||||||||
.5,2 | ||||||||
----- | ||||||||
246 | ||||||||
+615 | ||||||||
----- | ||||||||
6396 | ||||||||
63,96 |
Písemné dělení - zapisuje se shodně s černotiskem. Dělenec, dělitel i podíl se zapisují s číselným znakem, postupné zbytky se zapisují bez číselného znaku:
294 : 18 = 16 | |||
114 | |||
6 |
Při dělení desetinného čísla číslem celým se zapíše opět dělenec, dělitel i podíl s číselným znakem. Postupné zbytky se zapisují bez číselných znaků, ale na rozdíl od černotisku se zapisují s desetinnou čárkou. Je-li ve zbytku desetinná čárka zapisována, odstraní se problémy s připisováním dalších číslic, které by měly být ve sloupcích pod sebou a bez problému se určí řád zbytku. Metodicky zcela jistě bude bez problémů zvládnout, že zbytek 2, 3 jsou 23 desetiny a při dalším dělení se tedy dělitelem dělí číslo 23:
26,38 : 12 = 2,19 | |||
2,3 | |||
1,18 | |||
0,10 |
V případě, že dělenec i dělitel jsou desetinná čísla, postupuje se
stejně jako v černotisku - po rozšíření se příklad přepíše na nový
řádek a pak se postupuje jako v předchozích případech. Řád zbytku se pak
upraví podle původního zadání:
2,638 : 1,2 =
2,638 : 1,2 = | ||||
26,38 : 12 = 2,19 | ||||
2,3 | ||||
1,18 | ||||
0,10 | ||||
zb.: 0,1 . 0,1 = 0,01 |
M1.1.4 ZNAKY ROVNOSTI A NEROVNOSTI - RELAČNÍ ZNAKY
= | rovná se | |||
nerovná se | ||||
rovná se přibližně (po zaokrouhlení) | ||||
> | větší než | |||
< | menší než | |||
větší nebo rovno | ||||
menší nebo rovno | ||||
<> | menší nebo větší než |
Před těmito znaky se důsledně zapisuje mezera, za nimi nikoliv:
6 + 4 = 10 | ||
x = 6 . 7 | ||
a + x = 50 | ||
3 . x + 3 = 21 | ||
a < b | ||
y 2 | ||
1 |
||
22 20 |
Pokud za znakem rovnosti či nerovnosti následuje záporné číslo,
nezapisuje se ani před znakem mínus mezera:
a = -7 | ||
-5<-3 |
M1.1.5 ZLOMKY
---- zlomková čára
-----
------- hlavní zlomková čára
-----
znak začátku zlomku | ||
znak konce zlomku | ||
desetinná čárka |
Zlomek je vždy ohraničen znaky začátku a konce zlomku; zápis čitatele
je ukončen zlomkovou čárou, jmenovatel se za zlomkovou čárou zapisuje bez
mezery:
127
-----
33
a + 1
-------
2
12
--------
4a + b
Zápis matematických operací se zlomky se neliší od zápisu těchto operací
s celými čísly:
5 | 2 | 5 - 4 | 1 | ||
-- - | -- = | ------ = | -- | ||
6 | 3 | 6 | 6 |
Při zápisu delšího matematického výrazu se ukončí zápis na řádce
operačním či relačním znakem, který se na začátku nové řádky
zopakuje.
V případě, že čitatel i jmenovatel zlomku jsou celá kladná čísla, připouští
se v běžném textu zjednodušený zápis: zapíše se čitatel s číselným
znakem a bez zlomkové čáry se zapíše jmenovatel "sníženou číslicí"
(odpovídající bodová kombinace se místo do prvního a druhého řádku
znaku zapíše do druhého a třetího řádku znaku):
1/2 kg
5/3 l
V matematice se tento zápis nedoporučuje.
Čísla smíšená se zapisují ve shodě s černotiskem tak, že se zapíše celek a bez mezery se zapíše zlomek:
2
5 ----
3
Případně v textu:
2
5 ----
3
Jestliže čitatel nebo jmenovatel je číslo záporné nebo desetinné,
zapisuje se zlomek důsledně podle základních pravidel:
-3/5
12,3/3,14
Složený zlomek se zapisuje podle stejných pravidel jako zlomek jednoduchý,
označí se tedy jeho začátek znakem "začátek zlomku", hlavní
zlomková čára se zapíše zdvojenou zlomkovou čárou a konec zlomku se označí
znakem "konec zlomku". Pro zápis zlomků v čitateli nebo ve
jmenovateli platí nezměněná pravidla.
12
------
3
---
b
2a
---
3
-------
9
Dobrým vodítkem pro orientaci v zápisech složených zlomků je skutečnost,
že složený zlomek má zdvojené buď oba znaky začátku a konce zlomku, nebo
alespoň jeden z nich.
M1.1.6 DESETINNÁ A PERIODICKÁ ČÍSLA
Desetinná čísla se zapisují se znakem desetinné čárky stejně
jako v černotisku. V zápisu desetinného čísla nesmí být mezera, protože
by zrušila platnost číselného znaku:
27,44 | ||
0,02 |
Periodické desetinné číslo se zapíše tak, že se celá perioda zapíše dvakrát a připojí se bez mezery znak vodorovná čárka:
3, | ||
72,3 | ||
2,32 |
M1.1.7. POMĚRY
Poměry se zapisují ve shodě s černotiskem jako dělení:
3 : 5 | ||
a : b |
Stejným způsobem se zapisují i úměry:
y : 3 = 7 : 9 |
Jsou-li jednotlivé členy poměru či úměry zapisovány kombinací číslic
a písmen, pak zapisujeme písmena a až j s prefixem malého písmene,
ostatní bez mezery:
3c : 5y | ||
2z : 3 = 12:9 |
% procento | ||||
promile | ||||
Před značkou procenta a promile se nikdy nepíše mezera: | ||||
50% | ||||
7,5% | ||||
p% | ||||
12 | ||||
9% ze 700 |
( | kulatá závorka levá | ||
) | kulatá závorka pravá | ||
[ | hranatá závorka levá | ||
] | hranatá závorka pravá | ||
{ | složená závorka levá | ||
} | složená závorka pravá | ||
< | úhlová závorka levá (interval) | ||
> | úhlová závorka pravá (interval) | ||
| | absolutní hodnota, svislá čárka |
Výraz v závorce se od znaků závorek neodděluje mezerami:
(2 + c) |
Začíná-li výraz v závorce znakem mínus, nepíše se před ním mezera:
(-3 + 2) | ||
|-5| = 5 |
Pro zápis množiny výčtem prvků se užívá složené závorky:
K = {-1, 0, 1} |
Ve shodě s černotiskem se nevypisuje znaménko násobení mezi číslem a závorkou
ani mezi dvěma závorkami:
5(3 + c) | ||
(a + b)(a - b) | ||
3[2 + (-x + 5)] |
index horní (i mocnina) | ||
index dolní | ||
závěr výrazu daného typu
konec indexu |
Indexy zapisované v černotisku vpravo nahoře či vpravo dole za znakem se
zapisují bezprostředně za znakem, k němuž přísluší. Zápis indexu se
ukončuje znakem konec indexu:
ta | ||
vb |
Číselné indexy se zapisují vždy s číselným znakem:
M1 | ||
k2 |
Zápis matematických operací se provádí stejně jako u znaků bez indexu:
r1 + r2 = 4,5 |
Exponent mocniny se zapisuje jako index vpravo nahoře, stejně jako v
černotisku:
72 + b2 = 82 |
znak exponentu (index vpravo nahoře) | ||
znak odmocnitele (index přesně shora) | ||
odmocnítko | ||
závěr výrazu daného typu |
Mocniny - nejprve se napíše základ mocniny, pak znak exponentu,
exponent a znak závěru exponentu:
2b | ||
b2 |
Je-li v exponentu číslo, zapisuje se důsledně s číselným znakem:
28 | ||
2n+2 |
Znak závěru exponentu lze vypustit v případech, kdy není zpochybněna
jednoznačnost zápisu. Jedná se o zápis mocniny v jednotkách obsahu a
objemu, před relačními znaky, množinovými symboly a pod.:
c2 = 81 | ||
v = 5 m3 | ||
s = a2 |
Odmocnina - nejprve se napíše znak indexu odmocnitele, pak
odmocnitel, odmocnítko a základ odmocniny, který se zakončí znakem závěru
výrazu daného typu:
Při zápisu druhé odmocniny je možné použít jak plného, tak i zkráceného
zápisu - ve shodě s černotiskem - bez odmocnitele:
Matematické operace s odmocninami se zapisují stejně jako operace s čísly
a k vyznačení součinu se ve shodě s černotiskem nemusí zapsat znak násobení:
2. | ||
2 | ||
3 |
Tam, kde není zpochybněna jednoznačnost zápisu, připouští se zjednodušený
zápis: index odmocniny se zapíše jako index vpravo nahoře. Zjednodušeného
zápisu lze použít, předchází-li mu mezera, relační nebo operační znak
a pod.:
3.. | ||
Pokud se zápis výrazu nebo výpočtu nevejde na jeden řádek, rozdělí se v místě operačního nebo relačního znaku, který se na začátku nové řádky zopakuje.
je prvkem, náleží | |||
není prvkem, nenáleží | |||
je podmnožinou | |||
není podmnožinou | |||
je nadmnožinou | |||
sjednocení | |||
průnik | |||
prázdná množina | |||
nekonečno |
Zápis množiny výčtem prvků je shodný s černotiskem:
M={0, 1, 2} |
Před i za znakem množinové symboliky se vždy píše mezera:
x R | ||
1 {1,2,3} | ||
z M | ||
B C | ||
C = A B |
Následuje-li po indexu vpravo dole znak množinové symboliky, není nutné
vyznačovat konec indexu:
B1 B | ||
A2 B | ||
B = B1 B2 |
Zápis průniku množin užíváme v souladu s černotiskem i při zápisu
rozboru a konstrukce v geometrii:
A = k1 k2 | ||
c = p1 p2 | ||
T t |
vektorová šipka |
Vektory zapisujeme zkráceně tak, že za značku vektoru zapíšeme bez
mezery vektorovou šipku:
Vektor lze pro přesnost přepisu z černotisku zapsat s použitím značky pro
index přesně shora:
Při běžném psaní se však užívá zkrácený zápis:
V tisku lze vektor vyznačit shodně s černotiskem tučně:
F
M1.1.14 GONIOMETRICKÉ FUNKCE
Goniometrické funkce zapisujeme důsledně v souladu s černotiskem:
sin α | ||
cos β | ||
tg γ | ||
cotg δ |
Matematické operace s goniometrickými funkcemi se zapisují ve shodě s černotiskem podle všech obecně platných pravidel:
y = sin x | ||
tg α = a/b | ||
cos β = 3/2 | ||
tg φ = 1,4527 |
M1.2 GEOMETRIE
úsečka | |||
polopřímka | |||
polopřímka opačná | |||
přímka | |||
oblouk kružnice | |||
polorovina | |||
|| | rovnoběžný | ||
není rovnoběžný | |||
kolmý |
Body a úsečky se značí stejně jako v černotisku velkými písmeny, přímky
malými písmeny:
body A, B, C | ||
úsečka AB |
nebo graficky:
AB | ||
polopřímka AB | ||
polorovina ABC | ||
přímka AB | ||
oblouk |
Za grafickými znaky pro úsečku, polopřímku, přímku a oblouk se nedělá
mezera.
Délka úsečky se zapisuje shodně s černotiskem:
|AB| = 3 cm |
Před znaky ( a ( se vynechává mezera a za nimi nikoliv, stejně jako u relačních znaků:
a || b | ||
p q |
konvexní úhel | ||
nekonvexní úhel |
Úhly se označují ve shodě s černotiskem buď řeckým písmenem nebo grafickým symbolem konvexního či nekonvexního úhlu a trojicí bodů:
ABV | ||
BAC=α |
stupeň ° | ||
minuta ' | ||
vteřina " |
Velikost úhlů se zapisuje tak, že znak pro stupeň, minutu i vteřinu se zapisuje bez mezery za číselnou hodnotu. Každé číslo, vyjadřující počet stupňů, minut a vteřin, se zapisuje s číselným znakem:
α = 5° | ||
β = 7°30'45" | ||
|AVK| = 30°50' |
Při písemném sčítání velikostí úhlů pod sebou zapisujeme u každého sčítance číselné hodnoty s číselným znakem a označením stupňů, minut a vteřin. Stejně jako při písemném sčítání se místo podtržení součtu vynechá řádek:
25°35' 12°45' 37°80' = 38°20' |
Jednotlivé řády stupňů, minut a vteřin se zapisují důsledně pod
sebe:
12°50'40" 25°09'45" 37°59'85" = 38°00'25" |
Pokud je počet minut nebo vteřin pouze v jednotkách, zapisuje se na místo
desítek nula. Je vhodné obdobně zapsat nulu na místo desítek i u stupňů:
55°55'55" 08°08'08" 63°63'63" = 64°04'03" |
M1.2.4 ROVINNÉ ÚTVARY, PLANIMETRIE
trojúhelník | |||
čtyřúhelník | |||
průměr | |||
~ | je podobné | ||
je shodné | |||
není shodné |
Za grafickým znakem pro trojúhelník a čtyřúhelník se zapisují příslušné vrcholy písmeny bez mezery:
ABC | ||
EFGH |
Před znaky "je podobné", "je shodné" a "není shodné"
se stejně jako před relačními znaky píše mezera, za nimi nikoliv:
SA OB | ||
ABC ~ FGH | ||
XVY DEF |
Pro zápis popisu konstrukce se používá množinová symbolika stejně jako v černotisku:
k1(A, 6cm) | ||
c; c k1 k2 |
M.1.3 Seznamy značek užívaných v učebnicích matematiky ZŠ
M1.3.1 ARITMETIKA
rovná se přibližně nebo rovná se po zaokrouhlení
- číslo a se rovná po zaokrouhlení číslu
b
a b |
- číslo a je větší než číslo b
a > b |
- číslo a je větší nebo rovno číslu b
a b |
- číslo a je menší než číslo b
a < b |
- číslo a je menší nebo rovno číslu b
a b |
- a je prvkem množiny A
a A |
- b není prvkem množiny B
b B |
- množina A je podmnožinou množiny B
A B |
- průnik množin C a D je množina E
C D=E |
- sjednocení množin C a D je množina E
C D=E |
- prázdná množina
- množina přirozených čísel
N |
- množina celých čísel
Z |
- množina racionálních čísel
Q |
- množina reálných čísel
R |
- množina určená prvky a, b, c,..
{a, b, c,..} |
- nejmenší společný násobek čísel a, b
n(a,b) |
- největší společný dělitel čísel a,
b
D(a,b) |
% - procento | ||
- promile |
- přímka AB AB - polopřímka AB AB - bod A leží na přímce a A a - bod B leží na kružnici k B k - přímka a je rovnoběžná s přímkou b a || b - přímka a není rovnoběžná s přímkou b a b - přímka a je kolmá k přímce b a b - průnik přímek a, b (průsečík přímek a, b) a b - průsečík přímek a, b je bod S a b={S} |
- kružnice k se středem S a poloměrem r k(S,r) - kružnice l se středem o a poloměrem 45mm l(o,45mm) - průnik kružnic k, h k h - úsečka AB AB je možno i - délka úsečky AB |AB| - délka úsečky AB je 4cm |AB| = 4 cm |
- úsečka AB je shodná s úsečkou CD AB CD - úsečka AB je větší než úsečka CD AB > CD - délka úsečky AB je větší než délka úsečky CD |AB|>|CD| - úhel AVB (menší než přímý úhel) AVB - úhel AVB (větší něž přímý úhel) AVB - úhel AVB je shodný s úhlem KUL AVB KUL - úhel AVB je větší než úhel KUL AVB > KUL - velikost úhlu AVB |AVB| - velikost úhlu AVB rovná se α rovná se 5° |AVB|=α=5° - úhel AVB rovná se úhlu β AVB = β - trojúhelník ABC ABC - trojúhelník ABC je shodný s trojúhelníkem KLM ABC KLM |
- středová souměrnost se středem souměrnosti S S(S) - osová souměrnost s osou souměrnosti o o(o) - obrazem bodu A je bod B AB - obrazem úhlu α je úhel β αβ - obvod obrazce o - obsah obrazce, povrch tělesa S - podstava tělesa Sp - plášť tělesa Spl - objem tělesa V - bod A se souřadnicemi m, n A[m,n] - orientovaná úsečka AB - polorovina s hranicí AB a vnitřním bodem C ABC |
M1.4 Přehled vzorců užívaných v matematice na ZŠ
- záměna sčítačů | a + b = b + a | ||
- sdružování sčítanců | a + (b + c) = (a + b) + c | ||
- sdružování činitelů | (a . b) . c = a . (b . c) | ||
- násobení nulou | a . 0 = 0 . a = 0 | ||
- násobení jednou | a . 1 = 1 . a = a | ||
- roznásobení součtu | (a + b) . c = (a . c) + (b . c) | ||
- obsah obdélníku | S = a . b | ||
- obsah čtverce | S = a . a = a2 | ||
- obvod obdélníku | o = 2 . a + 2 . b = 2(a + b) | ||
- obvod čtverce | o = 4 . a = 4a | ||
- obvod rovnoběžníku | o = 2 . (a + b) | ||
- obsah rovnoběžníku | S = a . va | ||
- povrch krychle | S = 6 . a . a = 6a2 | ||
- povrch kvádru | S = 2 . a . b + 2 . b . c + 2 . a . c | ||
nebo S = 2ab + 2bc + 2ac | |||
nebo S = 2(ab + ac + bc) | |||
- objem kvádru | V = a . b . c | ||
V = abc | |||
- objem krychle | V = a . a . a | ||
V = a3 | |||
- středová souměrnost | a) | bodů M, M' | |
S(S) : MM' | |||
b) | úseček AB, A'B' | ||
S(S): ABA'B' | |||
- osová souměrnost | a) | bodů M, M' | |
O(o) : MM' | |||
b) | úseček AB, A'B' | ||
O(o): ABA'B' | |||
- převod zlomku na desetinné číslo | a/b = a : b, b 0 | ||
- součet vnitřních a vnějších úhlů v trojúhelníku | α + α' = 180° | ||
α + α'' = 180° | |||
α' = α'' = 180°-α | |||
- součet vnitřních úhlů v trojúhelníku | α + β + γ = 180° | ||
- obvod trojúhelníku | o = a + b + c | ||
- obsah trojúhelníku | S = (a . va)/2 = (b . vb)/2 = (c . vc)/2 | ||
- obvod lichoběžníku | o = a + b + c + d | ||
- obsah lichoběžníku | S = [(a + c) . v]/2 | ||
- povrch hranolu | S = 2 . Sp + Spl | ||
- objem hranolu | V = Sp . Vh | ||
- Pythagorova věta | a2 + b2 = c2 | ||
- obvod kruhu, délka kružnice | o = πd | ||
o = 2πr | |||
- obsah kruhu | S = πr2 | ||
- povrch válce | S = 2Sp + Spl | ||
- obsah podstavy | Sp = r2 | ||
- obsah pláště | Spl = 2rv | ||
- po úpravě S = 2r(r + v) | |||
- objem válce | V = πr2.v | ||
nebo V = r2.v | |||
- povrch jehlanu | S = Sp + Spl | ||
- obsah podstavy | Sp = a2 | ||
- obsah pláště | Spl = 4 . S1 = 4 . 1/2a.v1 | ||
- objem jehlanu | V = 1/3Sp.v | ||
- povrch rotačního kužele | S = Sp + Spl = r2+rs | ||
- objem rotačního kužele | V = 1/3Sp . v = 1/3r2v | ||
- věty o mocninách | |||
- součin mocnin se stejným základem | am . aa = am+n | ||
(m,n N) | |||
- podíl mocnin se stejným základem | am:an = am-n | ||
- mocnina součinu | (a . b)n = an.bn | ||
- mocnina zlomku | (a/b)n = an/bn | ||
- mocnina mocniny | (am)n = am.n | ||
Při zápisu mocnin ve složitějších výrazech se zapisuje znak pro konec
exponentu všude tam, kde za mocninou následuje operační znak. Před ostatními
znaky, kde není pochyb o jednoznačnosti zápisu, a v ustálených zápisech
vzorců není znak konce exponentu nutný.
- druhá mocnina součtu | (a + b)2 = a2 + 2ab + b2 | ||
- druhá mocnina rozdílu | (a - b)2 = a2 - 2ab + b2 | ||
- součin součtu a rozdílu | (a + b)(a - b) = a2 - b2 | ||
- rozvinutý zápis čísla v desítkové soustavě 1 804 = 1.1 000 + 8.100 + 0.10 + 4.1 - jiné číselné soustavy (15)10 = (1111)2 - porovnání čísel 3 456 3.456 nebo 3456 - řešení jednoduché rovnice x + 12 = 56 x = 56 - 12 x = 44 Zk.: L=x+12 L=44+12 L=56 P = 56 L = P - trojúhelníková nerovnost
- souhlasné a nesouhlasné úhly |
Konstrukce: 1. AB; |AB| = 5 cm 2. k1; k1 (A, 6 cm) 3. k2; k2 (B, 7 cm) 4. C; C(k1k2 5. ABC |
- procenta 1% z 240...240/100 = 2,4 nebo 1% z 240....240.0,01=2,4 * Poznámka: zápis v reliéfní podobě bude poněkud přehlednější než tato černotisková předloha, protože rozměry reliéfního znaku umožňují zápis a tisk 40 znaků na řádku. * ... vypočítejte 23% z čísla 47 řešení: 1% ze 47... 0,47 23% ze 47... x ______________ x = 23.0,47 x = 10,81 řešení: - užití Pythagorovy věty ... vypočítejte výšku štítu domu, základna 8,4 m, ramena 6,5 m.. z = 8,4 m, a = 6,5 m, v = ... m řešení: (z/2)2 + v2 = a2 4,22 + v2 = 6,52 v2 = 24,61 v2 25 v 5.....v 5 m řešení: - souřadnice bodů A [1, 2] B [-2, 3] C [-3, -4] - vzájemná poloha přímky a kružnice ... určete množinu všech společných bodů kružnice k a přímky a) m-sečny, b) n-tečny, c) p-vnější přímky.... řešení: a) m k = {H, L} b) n k = {T} c) p k = - součin mocnin se stejným základem b2 . b3 . b5 = b2+3+5 = b10 - přímá úměrnost - rovnice přímé úměrnosti y = k . x, x > 0, k > 0 - zápis úlohy na přímou úměrnost souhlasně či nesouhlasně orientované šipky, vyznačují přímou či nepřímou úměrnost, zapisujeme pomocí znaků nebo oddělených vždy mezerou od prvního a posledního znaku druhé řádky zapsané úměry 0,5 m .... 2 kg 2,5 m .... x kg ________________ 2,5 : 0,5 = x : 2 - nepřímá úměrnost y = k/x, x > 0, k > 0 - zápis úlohy na nepřímou úměrnost: 75 km/h ...... 0,75 h 25 km/h ...... x h ------------------- 75 : 25 = x : 0,75 - měřítko plánu a mapy ... ve tvaru ... 1 : a 1 : 400 000 - trojčlenka 18 m ..... 720 Kč 12 m ..... x Kč ------------------------ x = 720.(12/18) = 720.(2/3) = 480 x = 480 Kč - výpočet neznámé ze vzorce ... ze vzorce V = a.b.c vypočítejte b ... V = abc /:ac V/ac = abc/ac V/ac = b - ekvivalentní úprava rovnice x/6 + 15 = 4 /.6 6.(x/6 + 15) = 6.4 x + 90 = 24 /-90 x = 24 - 90 x = -66 - podobnost ... pro dvojice odpovídajících si úseček XY a X'Y' dvou podobných útvarů platí... |X'Y'|:|XY| = k po úpravě |X'Y'| = k. |XY| - soustava dvou rovnic se dvěma neznámými při řešení soustavy dvou rovnic zachováváme zápis odpovídající černotisku, pouze místo podtržení celé sestavy se vynechá řádek 2u + (v/2) = -7 (u/3) - 3v = 5 4u + v = -14 u - 9v = 15 ... atd. ´... atd. - zápis rovnice s graficky vyjádřenou neznámou 77 + = 88 Grafický znak použitý pro doplnění neznámé se v bodovém písmu vyjádří svislou čárou bez mezer. - řešení pravoúhlého trojúhelníku ... vypočítejte délku odvěsny b, přilehlé k úhlu α ... cos α = |AC|/|AB| cos α = b/c cos 38° = b/8,2 0,7880 = b/8,2 b 6,5 b 6,5 cm |